Vánoční dopis patronům
Drazí Patroni ukrajinských dětí,
blíží se čas Vánoc a s ním i čas zastavení se, poslouchání koled, čas pečení cukroví a chystání štědrovečerní večeře, čas setkávání se s blízkými nebo přáteli, čas obdarovávání se dárky,... Ale hlavně je to čas, kdy si připomínáme, že: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahnul, ale měl život věčný." (Jan 3,16) Bůh nám dal to nejvzácnější, aby nás zachránil, aby nás očistil a dál nám naději, že jednou budeme navěky žít v Jeho blízkosti.
Čím déle jezdím na Ukrajinu, tím víc a intenzivněji vnímám rozdíly mezi životem tady v Česku a životem na Zakarpatské Ukrajině. Pán Bůh mi dal tu výsadu, že jsem mohla v lednu 2025 být součástí týmu, který rozvážel vánoční dárky od Patronů dětem na Ukrajině. Byli jsme velmi nadšení, že prostřednictvím Vás můžeme donést kousek radosti, kousek lásky, kousek povzbuzení ukrajinským dětem. Ale zároveň jsme prožívali také velké zklamání, protože část Patronů zapomněla, nestihla, nezvládla svůj dárek pro dítě připravit a my jsme narychlo tvořili dárky takovýmto dětem, aby žádné z nich nemuselo prožít zklamání v době, kdy si připomínáme narození našeho Pána Ježíše Krista.
Když jsme přicházeli k dětem s vánočními dárky, cítili jsme z jejich strany velké očekávání, napětí a nakonec také radost z rozbaleného dárku. Nevím, kolik z těchto dětí ještě nějaký jiný dárek dostalo.
Když tak vzpomínám, vybavuji si velmi tíživý pocit beznaděje, když jsem s týmem vstoupila do domu jedné asi devítileté holčičky a jejího o dva roky staršího bratra. V chodbě a jedné menší místnosti bylo chladno. Na stole, na špinavém ubruse stál malý, dětskýma rukama ozdobený vánoční stromek. Pár jednoduchých, časem zašlých ozdob mělo navodit "vánoční" atmosféru a mě se chtělo brečet. Pod stolem leželo plno odpadků, v jediné skříni bylo pár hrníčků, v místnosti bylo křeslo a něco jako pohovka, na kterou byste si nikdy nechtěli sednout, a v jedné stěně místo dveří jen díra zakrytá špinavou plachtou. Žádné teplo domova, žádné světlo, žádné objetí milující maminkou, protože máma zřejmě v této chvíli objímala svou láhev s alkoholem... Ale já ji neodsuzuji. Časem jsem pochopila, jak strašně těžký mají život ukrajinské ženy a matky, jak za všechno ve svém životě musí bojovat, až se jednou poddají, protože už nemají sílu a aspoň v láhvi alkoholu na chvíli zapomenou, aspoň na chvíli je jim dobře, aspoň na chvíli,...Těmito slovy ji samozřejmě neobhajuji. Jen cítím soucit a modlím se, aby Pán zasáhl její srdce a uzdravil tuto rodinu.
V průběhu roku se toho stalo mnoho. Jeden táta se vrátil z vojny s amputovanou nohou (nyní už má protézu a snaží se žít "normálním" životem). Jedna holčička už rok žije bez mámy, protože ta se upila k smrti. Dva menší sourozenci žijí bez svého nejstaršího bratra, protože ten byl odveden na vojnu a je považován za nezvěstného. Jejich další starší bratr se v minulém roce utopil. Teď tito sourozenci žijí u tety, protože jejich maminka je už delší dobu v nemocnici. Další holčičce o prázdninách zabili tátu. Proč to tady píšu do Předvánočního zamyšlení? Není to až příliš kruté? Nevhodné? Pobuřující? Ne, není. Jen Vám chci ukázat krutou realitu života dětí na Ukrajině, se kterými se setkáváme. Pán Bůh nám je postavil do cesty a my je můžeme objímat, plakat s nimi, ale také se s nimi radovat, můžeme se za ně modlit, žehnat jim a seznamovat je s Králem králů a Pánem pánů, který dokaže změnit jejich životy i životy jejich blízkých.
Prosím, nezapomeňte o těchto Vánocích na "svoje" ukrajinské dítě! Přichystejte pro něho dárek. Pokud nevíte, co byste mu mohli koupit, přikládám seznam věcí, ze kterých si můžete vybrat. Nakupujte tak, jako byste kupovali svému dítěti, svému vnoučátku, s láskou, aby dítě z dárku mělo radost.
Dárky prosím přichystejte nejlépe do BANÁNOVÝCH KRABIC (dají se jednoduše otevřít při kontrolách na hranici) a domluvte si způsob předání dárku členům Mise pro život do PONDĚLÍ 15.12.2025. Potřebujeme mít dostatek času, abychom dokázali všechny dárky převézt do místního sboru v Dubrynychi, odkud pak dárky budeme rozvážet dětem. Dárky prosím označte JMÉNEM, PŘÍJMENÍM, BYDLIŠTĚM DÍTĚTE a připište tam také VÁNOCE - abychom věděli, že se jedná o vánoční dárek a nepředali ho dítěti dřív.
Pokud víte, že dárek dítěti přichystat nemůžete nebo již dále nechcete pokračovat v Patronství, prosím co nejdřív nás kontaktujte, abychom mohli dítě nabídnout jinému Patronovi, který by již dárek k Vánocům přichystal. KONTAKT: Pavel Turoň, tel.:+420 776 566 950, email: mise.turon@seznam.cz
Závěrem chci napsat, že si velmi vážíme Vaší podpory, Vašich modliteb, každého dárku, který posíláte dítěti. Často se děti stydí při natáčení videa, jak rozbalují dárek, neví, co mají říct nebo i zapomenou poděkovat. Není to výrazem jejich nevděčnosti nebo neslušnosti. Opravdu tyto děti nedostávají dárky a neví, jak se v této situaci zachovat. Odpusťte jim to, prosím a v modlitbách na ně myslete.
Děkuji za Vaši spolupráci a přeji Vám pokojné prožití vánočních svátků a ať každý den nového roku 2026 prožijete s Pánem.
Za tým Mise pro život
Gabriela Chalupská
Pokud nevíte, co by mohl vánoční dárek obsahovat, tady nabízíme pár tipů:
-hračky (autíčka, panenky, Barbie, plyšové hračky, puzzle, Lego, míče, knížky v ukrajinském jazyce)
-sladkosti (bonbóny, čokoládky, sušenky, žvýkačky, lízátka, chipsy)
-hygienické potřeby(zubní kartáček, zubní pasta, tekuté mýdlo, šampon, sprchový gel, hřeben, gumičky a sponky do vlasů, čelenky, deodorant, antiperspirant, krém na obličej nebo ruce, hygienické vložky u větších slečen, prací prášek, vlhčené ubrousky, kapesníky)
-výtvarné potřeby (pastelky, fixy, prupisky, tužky, gumy, barevné papíry, bloky, omalovánky, škrábací obrázky, plastelína, gumičky nebo korálky k tvoření náramků, barvy na tvář,...)
-spodní prádlo (trenky, kalhotky, podprsenky u větších slečen)
-teplé ponožky, čepice, šály, rukavice, jiné zimní oblečení
-Nutella, džusy, Coca-Cola
-trvanlivé potraviny: mléko, cukr, olej, mouka, těstoviny, luštěniny, masové nebo rybí konzervy, rýže, cereálie, džemy, čaje,...
