Velikonoce Cherson 2025
Velikonoce v Chersonu
Snažíme se pomáhat Ukrajině v našem sboru už dlouhá léta a proto jsme se vypravili do Chersonu spolu s organizací Mise pro život i během velikonočních svátků. V naší zemi, zejména ve sborech ve Slezské oblasti, totiž probíhala sbírka nazvaná Potraviny pro Cherson a tuto pomoc bylo třeba odvézt na místo.
V Chersonu, městě přímo na frontové linii, se známe už delší čas se skupinou křesťanů, kteří zde působí jak misijně tak praktickou pomocí. Rád bych tuto skupinu představil více, ale z bezpečnostních důvodů to není možné. Jsou totiž v neustálém nebezpečí – ruská armáda na ně už minimálně osmkrát zaútočila.
Vyjížděli jsme 16. dubna časně zrána v koloně třech plně naložených automobilů – Ford Tranzit, Opel Zafira s přívěsem a Škoda Fabia ze Zakarpatí, kde máme základnu v místním sboru. Tam se nachází i sklad, kam postupně vozíme humanitární pomoc. Čekala nás dlouhá cesta, kterou jsme si rozložili na dva dny. Do Chersonu je to ze Slezska nějakých 1600 km a s tak plně naloženými auty nelze jet moc rychle. Že se blížíme k cíli bylo zřejmé už někde za Mykolaivem, v místech, která byla okupovaná ruskou armádou v prvních měsících války. V těchto místech prostě nenajdete snad ani jeden neporušený objekt. Všechno je rozstřílené a zničené, nicméně dnes je vidět, že mnohá místa jsou místními obyvateli opravována.
Cherson je velké přístavní město na Jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře a před válkou zde žilo asi 280 tisíc obyvatel. Dneska většina lidí město opustila a zůstatek se odhaduje na nějakých 30 – 50 tisíc obyvatel. K vjezdu do tohoto města potřebujete speciální povolení. Je to prostě město přímo na linii bojů a tato realita je všudypřítomná. Neustále slyšíte výbuchy artilerie a na ulicích prostě lidí jen tak nepotkáte – zejména v centru města. Na centrální náměstí se nikdo neodváží ani podívat. Občas projede nějaké vozidlo, ale jedině velikou rychlostí.
Velmi časté jsou útoky na civilní obyvatelstvo pomocí dronů, o čemž se náš tým přesvědčil během minulé cesty o vánočních svátcích, když dopadlo několik granátů na místo, kde před krátkým časem měli zaparkovaná auta. Díky Bohu, že tehdejší rozdávání dárků bylo neplánovaně zkráceno.
Během našeho pobytu – na místě jsme byli tři dny – jsme třeba jednou potřebovali projet podél řeky Dněpr, která odděluje válčící strany. Auto řídil místní křesťan, jehož syn na tomto místě pár dnů zažil na vlastní kůži dopad granátu z dronu v těsné blízkosti jeho auta. Naštěstí vyvázl bez zranění. V takových místech se z pochopitelných důvodů jezdí velmi rychle, což jsme mohli zažít na vlastní kůži.
Potěšilo nás, že po velmi silném ostřelování města na bílou sobotu, vyhlásila ruská strana klid zbraní během velikonočních svátků. Místní obyvatelé dokonce obdrželi sms zprávy, že se mohou bez obav během svátků pohybovat městem. Nicméně asi za hodinu po oficiálním vyhlášení příměří byl zasažen panelák poblíž centra města. V noci na neděli jsme také byli svědky neustálé střelby. Jediné pozorovatelné zklidnění nastalo na chvíli během neděle.
Během cesty i pobytu jsme opravdu zažívali pokoj a Boží ochranu. Při jednou z přesunů došlo k nehodě na křižovatce jednoho našich vozidel s místním. Po střetu z ukrajinského auta vystoupili tři muži, z nichž dva byli bez nohy a když se dověděli, že bychom nejraději situaci řešili s policií, okamžitě naskákali do auta a odjeli. §§§ Díky Bohu se naše auto podařilo provizorně zprovoznit tak, že jsme v pořádku dojeli až domů.
Díky darům, za které bych zde rád poděkoval všem zúčastněným, jsme mohli požehnat zhruba 500 místním rodinám. Vnímali jsme obrovskou vděčnost jak místního společenství, tak od jednotlivých lidí. Hodně pro ně znamená, že v tak obtížné situaci nejsou sami. Z rozhovorů víme, že místní lidé často hladoví, jelikož práce v této oblasti je opravdu málo a humanitární organizace z pochopitelných důvodů do tohoto města moc nezajíždějí. Byl jsem velmi překvapen, kolik lidí navštěvuje i v tak obtížné situaci společná setkání. Místní církev byla donucena dokonce otevřít nové místo pro setkávání. Lidé, kteří přišli trochu později, se prostě nevešli.
Lukáš Chalupski
AC KC Český Těšín
