Svědectví z Chersonu
V kontextu posledních událostí bychom rádi chtěli všechny varoval před hesly typu:
- „Rusko nám nic neudělá, a navíc jsme od něj daleko.“
- „S Ruskem se dá nějak rozumně domluvit.“
- „Podpora Ukrajiny nemá smysl, čím dříve ji ukončíme, tím dříve bude mír.“
S našim týmem jezdíme už několik let na Ukrajinu a máme tak možnost vidět situaci zblízka, a například mluvit s lidmi, kteří válku nezažívají jen ze zpravodajství, ale každý den ji žijí.
Podařilo se nám navázat spolupráci s církví ve městě Cherson, které před vypuknutím války bývalo prosperujícím městem, dnes je to však především místo utrpení. Toto město také bylo rok pod ruskou okupací, a aktuálně se nachází přímo na frontové linii.
Od místních jsme slyšeli svědectví, která se nám neposlouchaly lehce:
Teenageři bez rodičů
V místní církvi jsme se setkali se skupinou mladých lidí. Co měli společného? Jejich rodiče Rusové popravili přímo před jejich očima. A to jen proto, že se například snažili utéct nebo se jen pohybovali po městě….
Ženy bez mužů
Mnoho místních žen, se kterými jsme měli možnost mluvit, přišly o své blízké. Manžely, syny, otce… Ti byli buďto zastřeleni anebo odvlečeni neznámo kam – a dodnes o nich nikdo nic neví. Některé byly znásilněny anebo si prožily nepopsatelné hrůzy od okupantské armády. A o tom už často ani nemluví. Jen mlčí a mají v očích obrovský smutek….
Město plné strachu
Rusové se během okupace o civilisty vůbec nestarali, a naopak si brali, co chtěli. Cokoliv se jim zalíbilo – televize, jídlo, auto, dům, dokonce i děti – prostě si to vzali. Chtěli zabrat také dům místního pastora, to však již díky postupující ukrajinské armádě nestihli.
Smrt obyčejných civilistů
Na začátku okupace Chersonu se vedle budovy místního sboru sešla velká skupina lidí. Neozbrojení, pokojně protestovali proti okupaci jejich města. Rusové to vyřešili po svém. Do davu spustili palbu z kulometu na BVP. Na místě zůstalo několik desítek mrtvých civilistů…. Dnes na tomto místě stojí památník obětem tohoto protestu, kdy je až neuvěřitelné, že takováto memoranda vznikla na uctění památky těm, co povstali proti zlu jen tři roky nazpět.
Chersonská ZOO
V tomto frontovém městě si Rusové především v posledním roce našli zálibu v kruté „hře na lov“ s civilisty. Dron zaměří například starou babičku jedoucí na kole přes město a nemilosrdně na ni shodí granát. Anebo auto jede na nákup a najede na nastraženého „ježka“, to způsobí defekt a auto musí zastavit. A jakmile posádka vystoupí, připravený dron na ně shodí bombu. A pokud je někdo poběží zachránit, shodí na ně další bombu.
Mučírny v Chersonu
Obyvatelé města, kteří odmítali ruské „osvobození“, mnohdy skončili v podzemních místnostech obyčejných obytných budov. Zde byli nejrůznějšími způsoby týráni, mláceni, ponecháni bez jídla a pití. Někteří přežili a dnes jsou živoucími důkazy těchto hrůz, mnoho však ne.
Na východě Ukrajiny probíhaly boje už od roku 2014, a Cherson byl od tehdejší frontové linie zhruba 1000 km daleko.
Obyčejní lidé si tehdy mysleli, že se jich válka anebo okupace nedotkne. Že se Rusové spokojí s kouskem Ukrajiny. Že se bojuje DALEKO. Že jich se válka netýká. A že oni přece nějak přežijí, a popřípadě se nějak s Rusy domluví. Místní pastor nám však řekl: "Přišli lidé, kteří mluvili stejným jazykem jako my. Oni tvrdili, že nás přišli osvobodit, ale ve skutečnosti nás chtěli všechny vyhladit..."
Jaký vzkaz nám zanechal Cherson?
Cherson byl kdysi obyčejným městem, dnes je však bolestným symbolem válečných hrůz. Lidé, kteří si mysleli, že se jich válka netýká, anebo že mohou přežít mlčením či případně dohodou, se ošklivě mýlili. Skutečnost byla totiž úplně jiná – okupace znamenala vraždy, mučení, teror...
Rusko mnohokrát jasně dalo najevo, že Česko, Slovensko a i další země bývalého východního bloku považuje za součást své sféry vlivu. To není spekulace, to je jejich oficiální politika. Historie nás učí, že před agresorem nemůžeme ustupovat, ale musíme se mu postavit.
Podpora Ukrajiny není jen otázkou pomoci sousední zemi – je to otázka naší vlastní bezpečnosti. Proto o Velikonocích opět vyrážíme do Chersonu s humanitární pomocí. Pomáhat má smysl. Neodvracejme zrak.
(Na fotkách je Chersonské pobřeží a pomník obětem zabitým během demonstrace v Chersonu).
